Zásadní význam pro hubnutí, tedy pro spalování uložených lipidů (tuků), má nepřítomnost, anebo pouze minimální přítomnost hormonu inzulinu v krvi.
Inzulin je v podstatě tekutá informace, jež vybízí tělesné buňky ke spotřebě glukózy. Není-li právě mezi buňkami poptávka po energii, glukóza se transformuje v lipidy, jež představují zásobní energii.
Krátce napsáno, je-li v krvi inzulin, nemůže proběhnout spalování zásobních lipidů. Proč? Hned pochopíte!
Dalším významným hormonem slinivky břišní je glukagon. Vylučuje se při poklesu hladiny glukózy v krevním řečišti a předává buněčnému společenství tekutou informaci opačného významu: Spalovat lipidy!
Glukagon je ale antagonistou (opačně fungujícím působkem) inzulinu. Je-li v krvi inzulin, nevyloučí se glukagon, takže odbourávání lipidů je blokováno.
A inzulin je v krvi vždy, byl-li požit cukr, resp. tzv. rychlý cukr (mono nebo disacharid). Proto i když člověk hladoví, ale vypije např. oslazený čaj, nemůže po určitou dobu spalovat lipidy, protože přítomnost cukru v krvi vyvolá tvorbu inzulinu, a přítomný inzulin blokuje vytvoření potřebného glukagonu.
Budiž napsáno, že jakékoliv hubnutí s cukrem, a to i v malých dávkách, je iluzorní. Je třeba se rychlým cukrům vyhnout a živit se potravinami s nízkými glykemickými indexy. Potom obézní lidé začnou hubnout, a to i bez hladovění.
Proč tomu tak je? Jednoduchá odpověď. Z potravin s nízkými glykemickými indexy si totiž organismus vezme jen tolik energie, kolik jí právě potřebuje. Zbytek odejde přirozenou cestou, aniž by zatěžoval organismus nadbytečnou energií, kterou je třeba akumulovat do lipidů.
Resumé: Nejíst cukr a živit se potravinami s nízkými glykemickými indexy! Nežijeme totiž z toho, co sníme, ale z toho, co strávíme. Klíčová slova: Glykemický index, glukagon.
Inzulin je v podstatě tekutá informace, jež vybízí tělesné buňky ke spotřebě glukózy. Není-li právě mezi buňkami poptávka po energii, glukóza se transformuje v lipidy, jež představují zásobní energii.
Krátce napsáno, je-li v krvi inzulin, nemůže proběhnout spalování zásobních lipidů. Proč? Hned pochopíte!
Dalším významným hormonem slinivky břišní je glukagon. Vylučuje se při poklesu hladiny glukózy v krevním řečišti a předává buněčnému společenství tekutou informaci opačného významu: Spalovat lipidy!
Glukagon je ale antagonistou (opačně fungujícím působkem) inzulinu. Je-li v krvi inzulin, nevyloučí se glukagon, takže odbourávání lipidů je blokováno.
A inzulin je v krvi vždy, byl-li požit cukr, resp. tzv. rychlý cukr (mono nebo disacharid). Proto i když člověk hladoví, ale vypije např. oslazený čaj, nemůže po určitou dobu spalovat lipidy, protože přítomnost cukru v krvi vyvolá tvorbu inzulinu, a přítomný inzulin blokuje vytvoření potřebného glukagonu.
Budiž napsáno, že jakékoliv hubnutí s cukrem, a to i v malých dávkách, je iluzorní. Je třeba se rychlým cukrům vyhnout a živit se potravinami s nízkými glykemickými indexy. Potom obézní lidé začnou hubnout, a to i bez hladovění.
Proč tomu tak je? Jednoduchá odpověď. Z potravin s nízkými glykemickými indexy si totiž organismus vezme jen tolik energie, kolik jí právě potřebuje. Zbytek odejde přirozenou cestou, aniž by zatěžoval organismus nadbytečnou energií, kterou je třeba akumulovat do lipidů.
Resumé: Nejíst cukr a živit se potravinami s nízkými glykemickými indexy! Nežijeme totiž z toho, co sníme, ale z toho, co strávíme. Klíčová slova: Glykemický index, glukagon.
(Tento text jsem vložil celkem do třech diskusních fór o hubnutí, ale ve všech případech byl rychle smazán. Bylo by však škoda zahodit cenné informace, proto text vkládám znovu, tentokrát do vlastního blogu, kde jej žádný znejistěný tlouštík nesmaže.)
Lubomir Pangrac | 
Zde hledá 
Dovolím si drobátko oponovat, i když jsem znejistělý tlouštík:-) S glykemickým indexem máte pravdu, ale já bych to tak nepaušalizovala. Ze své zkušenosti vím, že jsou dva typy lidí: ti, kterým cukr nevadí a ti, kterým vadí. Mně osobně nevadí. Sama jsem v minulosti zhubla, a to jsem se nedržela nízkoglykemické diety. Po cukru netloustnu, ne přímo. Ale znám lidi ze svého okolí, kteří musí například bílé pečivo úplně vynechat, jinak by nezhubli. Sladkosti jsou pro ně tabu, po nich prokazatelně přibírají. Proto bych se v tomto případě soustředila spíše na vlastní zkušenosti, vlastní potřeby. Každý je jiný a ne všechno je pouze o "matematice":-)Jsou zde i jiné faktory, i když glykemický index je samozřejmě jedním z nich a celkově vzato je strava s nízkým glyx jednou z nejlepších alternativ. Ale je tu i psychická stránka věci - život bez cukru - proč? Nevede to k jen k dalšímu cukrování? Ne každý má takovou vůli.